6.

SPORTOVNÍ VYSOKÉ KOLO

Zdravím vás moji milí čtenáři Bajkujáci a při začátku nového roku 2023 jsem se rozhodl, že tento rok nakopneme něčím jiným než celoodpruženým kolem jak to bývá, ale začneme trošku z jiného soudku :-). Donesla se mi totiž velmi zajímavá a milá informace, že v mém okolí žije mladý muž, který velmi vydatně zaměstnává své VYSOKÉ KOLO a tak první článek tohoto roku, a recenze nějakého kola bude z oblasti historie. Sice jsem nyní řekl, že z oblasti historie, ale spíše jsem tomuto výrazu či názvu velmi blízko. Jedná se totiž o repliku historického vysokého kola, a tak se přímo o historii hovořit nedá, ale jsem opravdu velmi blízko. Pojďme se tedy podívat, co jsem ulovil za zajímavost, trošku si kolo popsat, a protože zde se jedná určitě i o cyklistické činy majitele, tak tento článek nebude pojatý přímo jako recenze či představení kola, ale vezmeme to komplet i s jezdcem :-D.

Prvními řádky směřujícími přímo k výrobku „VYSOKÉ KOLO“ zabrouzdám trošku do doby kolem roku 1860, kdy na svět vyšlo vlastně úplně první kolo tohoto vzhledu. Postaral se o to člověk se jménem Eugene Meyer, který pracoval jako pařížský mechanik, a tak prvotní myšlenka a stvoření tohoto velocipédu bylo na světě. Dalo by se říci, že tento tip byl jako první nazýván bicyklem. Dalšími slovy naváži na tento začáteční přednes, a pokud se tedy obratem podívám na naše kolo, o kterém si budeme dnes povídat, tak datum vzniku bychom mohli posunout někam o 120 let výše, tedy do doby kolem roku 1980. Jak jsem již i zmínil, tak se nejedná o originál, který by se z této doby dochoval, ale je to vyrobená replika, která však není vytvořena dle nějaké konkrétní předlohy. Pro vznik tohoto VYSOKÉHO KOLA posloužili léta sledování, zkušeností a nadšení do jízdy na takovém stroji. Vznikl tak vlastně originální výrobek, který tedy sám o sobě originálem je, ale jako prvotní nápad byl styl těchto kol z dávných dob. Kolo i proti klasickému historickému velocipédu je pojato již na první pohled viditelně velmi sportovně, a tak zmínit, že mladý muž na něm během 2 sezón byl schopný ujet téměř 10 000 km, je rozhodně nezbytné :-) Je to neuvěřitelný výkon, protože když se zamyslím nad tím, že já na klasickém pohodlném horském kole odjedu cca 6000 za sezónu, tak v tomto případě velmi smekám klobouk, házím ho do žita i s flintou, a jdu se zahrabat hodně hluboko :-D.

Začátek kdy se tento velocipéd vyklubal na svět máme, a tak se pojďme podívat trošku dále po komponentech, použitém materiálu a vůbec si kolo trošku více přiblížit. Jak jsem zjistil, tak kolo i když pochází z modernější doby než řekněme výrobky tohoto stylu, tak kolo i tak není vyrobeno z odlehčeného materiálu a je použita KONSTRUKČNÍ OCEL. Já osobně jsem čekal, že bude použitý hliník a tak mne konečný verdikt docela zaskočil. Bylo mi však majitelem řečeno, že podobná kola, která jsou vyráběna nyní, tak již z těchto odlehčených materiálů vyrobena můžou být, však v tomto případě se ještě stále držíme ocelové klasiky. Na použitém materiálu tedy konstrukční oceli, se určitě i odrazila celková váha tohoto stroje a ta činí cca 24 kg. Opět jsem se tedy zamyslel, protože mě osobně nepřijde, že by to na takový velký výrobek bylo mnoho a tak mne v závěru použití oceli nepřišlo až zase tolik nevhodné. Ono se to však může z pohledu ze země zdát v pořádku, a při funkčnosti a jízdě se třeba může nějaký ten kilogram však projevit jako nežádoucí. Celkově vzato, si ale můžeme říci, že je to celkem v pohodě :-). Použitý materiál jsme si také lehce představili a co vlastně velikost rámu, když už hovoříme o tom, z čeho je vyroben. Velikost rámu není dána vlastně samotnou velikostí rámu, ale počítá se dle toho, jak je veliké přední kolo. Tyto stroje mohou mít přední kolo o průměru až 1,5 m a i v tomto případě nejsme moc daleko od této kategorie. Zde se pohybujeme v přepočtu 145 cm v průměru. Díky velikosti tohoto předního kola, tak dedukcí se dojde k velikosti rámu 56“. Kompletně je to samostatná kategorie, která tedy vyměření velikosti rámu má dáno úplně jinak, než když byste hovořili třeba o rámu klasického horského kola. Pokud se ještě trošku blíže na toto veliké přední kolo zaměříme, tak když byste si ho chtěli zakoupit pro sebe samostatně (myslím tím ráfek), a doma si takový velocipéd sami vyrobit, tak v ČR jsou pouze asi 3 výrobci, kteří jsou schopni Vám takový komponent nabídnout. Nebo možná i varianta hodně pohledat po internetu, a i tak by člověk mohl možná takový komponent objevit. 

Ještě než se od tohoto komponentu vzdálíme, tak určitě bychom si mohli říci něco o použitém pneu. Kdo kola tohoto stylu zná, tak ví, že tento důležitý komponent je vlastně plný materiál a tak zde nenajdeme nějakou použitou galuskovou duši, či něco podobného. Jedná se tedy o kus celistvého materiálu, který tedy při jízdě může maximálně prasknout, ale nemůže se stát, že byste jak se říká píchli duši a museli po cestě lepit. Při bližším zkoumání je vidět, že i toto obutí má již rozhodně něco za sebou, a jestli na něm bylo odjeto všech 10 000 km, tak se není ani čemu divit :-). Je to prostě výkon hodný mistra :-).

Když se očkem motáme kolem předního kola, koukněme se i na to menší zadní.  Zde je tedy průměr o dost menší a musím se přiznat, že konkrétní číslo jsem bohužel nezjistil. Na první pohled můžeme však vidět, že technologie i použité obutí budou stejné, jak u kola předního. Ještě se bude lišit délka drátů a velikost použitého náboje, ale to bude již vše. Jestliže ještě zmíním, jak toto menší kolo sehnat, tak je to prý ještě složitější, než u kola předního. Snad se dokonce dovážejí až z Velké Británie.

Nyní se zase takovým malým skokem hopem vraťme zpátky do oblasti kolem předního kola a to do prostoru nad něj. Zde najdeme moderně řečeno kokpit tohoto bajku a tak si pojďme říci něco o této části. Asi nejzajímavějším komponentem v této oblasti jsou řídítka a to ne kvůli jejich tvaru nebo ceně, ale důležité v tomto směru je to, že tyto řídítka jsou darována z jiného kola, které obsolvovalo předjízdu pelotonu na TOUR DE FRANCE. Bývali majitel tohoto kola Josef Zimovčák se totiž pokusil o něco, co není opravdu vídané každý den. Vzal své vysoké kolo a ještě než přišla řada na závodníky v závodě Tour de France, tak všechny etapy si na vysokém kole projel a to právě s těmito řídítky. Později při koupi tohoto kola, byli ke kolu darovány jako památka :-) Není to skvělé dámy a pánové? Je to skvělé, a to se vyplatí :-D. Na těchto vzácných řídítkách najdeme připevněnou i jednu brzdu, která tedy není doslova dobová, ale je to díky tomu, že kolo je trošku sportovněji pojato jak jsem již napsal. Je to čelisťová brzda brzdící o ráfek, ale jak mi bylo sděleno, tak mohla by tam klidně být i dobová, která je vlastně přítlačná z vrchu na pneumatiku. 

Když si však kolo dobře prohlédneme, tak u zadního menšího kolečka najdeme i takový stupínek, kterému se odborně říká ŠPAČEK - je jasné, že tento název nese díky velikosti a takovému vzhledu připomínajíc tohoto živočicha. Ale proč zmiňuji tuto část, je ten důvod, protože pokud byste chtěli zabrzdit řekněme precizněji, abyste při brždění nešli přes řídítka, tak jste se právě mohli postavit na tuto stupačku „ŠPAČKA“ a pomocí boty menší zadní kolo přibrzdit. 

Nyní se již pomalu blížíme k závěru, ale než se tak stane, pojďte se ještě podívat na důležitý vlastnoručně vyrobený komponent. Tato součástka majiteli, který jezdí na kole nyní posloužila opravdu velmi dobře, a poskytla kvalitní jízdní zážitek. On totiž mladý muž má celkem krátké nohy ke své postavě, a tak když se na kolo posadil, nějaký ten centimetr k úplnému pohodlí a dobré jízdě v krkonošských kopcích chyběl. Tento mladý a zkušený kovovýrobce si totiž vyrobil nástavce na pedály, které naprosto perfektně přizpůsobili kolo jeho postavě a nárokům. Nejdříve byli použity jiné nástavce, ale bylo to prý dosti složité se o ně starat, a tak přišla na řadu tato verze z nerezové oceli. Po upevnění a použití, je majitel prý maximálně spokojen a tak se třeba i nabízí myšlenka, jestli by nebylo zajímavé tyto nástavce třeba nabídnout i do prodeje pro podobné použití na těchto kolech.

Závěrem ještě musím tedy zmínit, že tento mladý muž závody na tomto VYSOKÉM KOLE jezdí za nadaci NA KOLE DĚTEM, která se snaží vydělanými finančními prostředky podporovat dětskou generaci. Pokud by vás i zajímali nejdelší osobní cesty tohoto mladíka, tak 150 km přes Prahu do Sobotky, anebo 4 denní cesta s najetím 600 km (součást cyklotour přes ČR), jsou takové hezké významné body, které také rozhodně stojí za zmínku. Já použiji k přiblížení téma nadace přímo slova ze stránek, protože jejich vysvětlení bude přesnější :-).

Na kole dětem - nadační fond Josefa Zimovčáka na podporu onkologicky nemocných dětí vznikl v roce 2010 jako benefiční součást sportovního projektu Na kole dětem. Cílenými aktivitami se snaží rozšířit možnosti solidarity, tolik potřebné finanční pomoci a podpory dětí v boji proti zákeřnému onemocnění. Svojí činností se především zaměřuje na sportovní aktivity a zajištění rekondičních pobytů, které usnadňují dětem a jejich rodičům překonávat traumata způsobená těžkou nemocí. Úzce spolupracuje s občanským sdružením Haima Praha, Haima Ostrava, Šance Olomouc, Sluneční Paprsek, nadačním fondem Krtek a dalšími, kteří již řadu let pracují při dětských onkologických klinikách.
V roce 2020 je kvůli epidemiologické situaci problém s pořádáním rekondičních pobytů. Nevadí peníze, které se nepodaří na pobyty věnovat letos uchováme na účtech a oni se budou v dalším roce určitě hodit, aby přinesly malým pacientům krásné zážitky.

Nyní vás již pozvu pouze na vytvořené video k představení tohoto kola, a to jsou dnes již opravdu poslední řádky.

Takže ZDAREC BAJKUJEC a budu se těšit zase příště, u objevování něčeho zajímavého v cyklo oblastech :-D.